Albeřická jeskyně leží v závěru Albeřického údolí ve východních Krkonoších v opuštěném 40 metrů hlubokém jámovém Bischofově lomu.První zpráva o Albeřické jeskyni je z roku 1885, ale teprve ke konci 70. let 20. století začíná odborný průzkum, který s přestávkami pokračuje do současné doby. Albeřická jeskyně je členitý jeskynní systém dómů, chodeb, plazivek, komínů a šachet, komplikovaný četnými závaly. Je rozčleněna do několika výškových, navzájem propojených úrovní. Celková délka je 725 metrů a denivelace činí 38,1 metrů se započítáním částí trvale pod vodou. Výškový rozsah suchý částí kolísá okolo 20 metrů v závislosti na výšce vodní hladiny. Délka trvale suchých částí je 399 metrů.

Albeřickou jeskyni lze rozdělit do několika základních od sebe odlišných částí odrážejících více méně i historii objevování a průzkumu: Komoru, starou část jeskyně, Novou jeskyni a trvale zatopené prostory zdokumentované po vyčerpání vody v roce 2019. Největší dómy (vyjma vylámané Komory) jsou ve staré části jeskyně. I. dóm má plochu zhruba 96 m², II. dóm 75 m² a III. dóm 30 m². V části trvale pod vodou jsou dómy o plochách zhruba 65 až 75 m². Nejhlubší a nejmohutnější šachta o nepravidelném průřezu je Mramorová propast. Její suchá část má kolísavou hloubku v závislosti na vodní hladině až -13 metrů, s trvale zatopenou částí její hloubka dosahuje -25 metrů. Krápníková výzdoba je pouze na dvou místech staré části jeskyně v podobě odumřelých sintrových náteků a v Nové jeskyni ji tvoří pestrobarevné drobné krápníkové formy.

Mapa Albeřické jeskyně:

Po najetí myši na mapu si pomocí táhla pod mapou zvolte požadované zvětšení (můžete rovněž použít kolečko myši) a pomocí šipek (nebo uchopením mapy levým tlačítkem myši) můžete měnit polohu výřezu. V levém horním rohu se vám zároveň zobrazuje, v které části celé mapy se právě nacházíte. Pokud v tom náhledu uchopíte myší výřez, můžete jím pohybovat a i tak si zobrazit oblast, která vás zajímá.

Albeřická jeskyně je vyvinuta v tělese krystalických vápenců a kalcitických dolomitů o mocnosti 12 až 15 metrů. Těleso má průběh S-J se strmým až svislým úklonem foliací převážně k V. Na západním i východním okraji mají karbonáty stále četnější tenké vložky fylitů, až fylit převládá, a karbonátové horniny zcela vytlačuje. Mocnost tělesa i s touto okrajovou zónou je až 40 metrů.

V Albeřické jeskyni je jednotná oscilující úroveň vodní hladiny ve všech podzemních jezerech. Nejvyšší úroveň vodní hladiny dne 27. 7. 1997 (+400 cm) dosahovala -12 metrů pod úroveň dna údolí v úrovni jeskyně. Nikdy se úroveň hladin nevyrovnala se dnem údolí. Nejnižší přirozená úroveň hladiny byla zaznamenána 16. 2. 2017 a to -547 cm pod dlouhodobě osazeným pevným bodem určujícím nulovou hladinu. Při tomto stavu byl rozdíl dna údolí a nejnižší změřené úrovně vodní hladiny v jeskyni zhruba -21,5 metrů. Při čerpací zkoušce v roce 2019 byla hladina snížena o 15,3 metrů oproti hladině před zahájením čerpání. Celkově bylo z jeskyně odčerpáno 150,3 tisíc m3 vody. Vývěr krasových vod je v okolí bývalého penzionu Vinoř. V tomto prostoru vyvěrá v závislosti na roční době 30-40 litrů za sekundu na toku Albeřického potoka.

Z hlediska klimatických poměrů lze Albeřickou jeskyni od vchodu k Mramorové propasti označit jako dynamickou s klasickou letní a zimní cirkulací v opačných směrech. V zimních měsících dochází k silnému zalednění v těchto prostorách. Led přetrvává často až do začátku května. Zadní část jeskyně k Mramorovému jezírku je statická a teplota se pohybuje v rozmezí 5,2 až 7,8 °C. V Albeřické jeskyni se vyskytuje celkem 12 druhů netopýrů. Nejpočetnější je netopýr velký a vrápenec malý. Na jeskyni měla velký vliv lomová činnost v druhé polovině 19. století a první polovině 20. století, kdy došlo zřejmě k odtěžení velké část jeskynního systému.

Průzkum Albeřické jeskyně v posledních letech probíhá v rámci projektu Správy KRNAP: Inventarizace a dokumentace krasových jevů v regionu Krkonoš spolufinancovaného Evropskou uniíz Operačního programu Životní prostředí (číslo projektu CZ.05.4.27/0.0/0.0/15_009/0004533). Projekt je rozdělen na čtyři základní okruhy. V prvním je nutné v terénu zrevidovat, jaké krasové jevy, především jeskyně, v Krkonoších máme, a oprášit výsledky starých průzkumů. V druhé časti se musí všechny lokality doplnit o velmi podrobnou dokumentaci, ve většině případů je třeba zhotovit nové mapy. Součástí těchto praktických prací je i čerpací zkouška v podzemních jezerech Albeřické jeskyně a průzkumné sondy hloubené do jeskynních sedimentů. Třetí okruh bádání je asi nejnáročnější. Týká se geologie vybraných jeskyní a výzkumu krápníkové výzdoby a jeskynních sedimentů v nich. Tato část výzkumu by měla odpovědět na otázku, proč jsou jeskyně v těch místech, kde jsou, a na jakých geologických strukturách vznikají. Čtvrtou částí projektu je 3D model Albeřické jeskyně a popularizace výsledků formou článků včetně knihy. Hlavním řešitelem celého pětiletého projektu je Česká speleologická společnost ZO 5-02 Albeřice a podílí se na něm několik specializovaných institucí, firem a jednotlivců.

Správa Krkonošského národního parku | Správa KRNAP

Inventarizace krasových jevů v regionu Krkonoš | Správa Krkonošského národního parku (krnap.cz)

Radko Tásler, ZO 5-02, Speleo Albeřice