logo

 Česká speleologická společnost


  základní organizace 5-02 Albeřice

 O NÁS
   ÚVOD
   KONTAKTY
   PROFESIONÁLNÍ ČINNOST
   POVZBUZENÍ OD DĚDEČKA
   LEDOVÉ ŠÍLENSTVÍ
   UŽITEČNĚ STRÁVENÁ SOBOTA
   SVÍTÍCÍ KRÁPNÍKY
   OWENSKÁ ZÁHADA

 OBŘÍ DŮL-GEOLOGICKÁ
 EXPOZICE KOVÁRNA

   TURISTICKÝ PROVOZ
   ZÁKLADNÍ INFORMACE
   BASIC INFORMATION english version
   ZAHÁJENÍ PROJEKTU
   FILMY
   ODBORNÉ ČLÁNKY

 ALBEŘICKÁ JESKYNĚ
   ZÁKLADNÍ INFORMACE
   BASIC INFORMATION english version
   FILMY
   FOTOGRAFIE
   PHOTOS english version

 CELNÍ JESKYNĚ
   ZÁKLADNÍ INFORMACE

 JESKYNĚ TRUCOVNA
   ZÁKLADNÍ INFORMACE

 MEDVĚDÍ JESKYNĚ
   ZÁKLADNÍ INFORMACE

 HISTORICKÉ FOTOGRAFIE
   SPELEOSETKÁNÍ 1982
   SPELEOSETKÁNÍ 1986
   1. VS ČSS 1990

 PUBLIKAČNÍ ČINNOST
   SEZNAM PUBLIKACÍ
   ODBORNÉ ČLÁNKYčesky english
















































































































česká verzečeská verzeanglická verzeanglická verze

  ALBEŘICKÁ JESKYNĚ

Albeřická jeskyně leží v závěru Albeřického údolí ve východních Krkonoších v opuštěném 40 metrů hlubokém jámovém Bischofově lomu.První zpráva o Albeřické jeskyni je z roku 1885, ale teprve ke konci 70. let 20. století začíná odborný průzkum, který s přestávkami pokračuje do současné doby. Albeřická jeskyně je členitý jeskynní systém dómů, chodeb, plazivek, komínů a šachet, komplikovaný četnými závaly. Je rozčleněna do několika výškových, navzájem propojených úrovní. Celková délka je 725 metrů a denivelace činí 38,1 metrů se započítáním částí trvale pod vodou. Výškový rozsah suchý částí kolísá okolo 20 metrů v závislosti na výšce vodní hladiny. Délka trvale suchých částí je 399 metrů.

řez Albeřickou jeskyní - kliknutím zvětšíte

Albeřickou jeskyni lze rozdělit do několika základních od sebe odlišných částí odrážejících více méně i historii objevování a průzkumu: Komoru, starou část jeskyně, Novou jeskyni a trvale zatopené prostory zdokumentované po vyčerpání vody v roce 2019. Největší dómy (vyjma vylámané Komory) jsou ve staré části jeskyně. I. dóm má plochu zhruba 96 m², II. dóm 75 m² a III. dóm 30 m². V části trvale pod vodou jsou dómy o plochách zhruba 65 až 75 m². Nejhlubší a nejmohutnější šachta o nepravidelném průřezu je Mramorová propast. Její suchá část má kolísavou hloubku v závislosti na vodní hladině až -13 metrů, s trvale zatopenou částí její hloubka dosahuje -25 metrů. Krápníková výzdoba je pouze na dvou místech staré části jeskyně v podobě odumřelých sintrových náteků a v Nové jeskyni ji tvoří pestrobarevné drobné krápníkové formy.

Mapa Albeřické jeskyně:

Po najetí myši na mapu si pomocí táhla pod mapou zvolte požadované zvětšení (můžete rovněž použít kolečko myši) a pomocí šipek (nebo uchopením mapy levým tlačítkem myši) můžete měnit polohu výřezu. V levém horním rohu se vám zároveň zobrazuje, v které části celé mapy se právě nacházíte. Pokud v tom náhledu uchopíte myší výřez, můžete jím pohybovat a i tak si zobrazit oblast, která vás zajímá.

Albeřická jeskyně je vyvinuta v tělese krystalických vápenců a kalcitických dolomitů o mocnosti 12 až 15 metrů. Těleso má průběh S-J se strmým až svislým úklonem foliací převážně k V. Na západním i východním okraji mají karbonáty stále četnější tenké vložky fylitů, až fylit převládá, a karbonátové horniny zcela vytlačuje. Mocnost tělesa i s touto okrajovou zónou je až 40 metrů.

Zával v I. dómu - kliknutím zvětšíte

V Albeřické jeskyni je jednotná oscilující úroveň vodní hladiny ve všech podzemních jezerech. Nejvyšší úroveň vodní hladiny dne 27. 7. 1997 (+400 cm) dosahovala -12 metrů pod úroveň dna údolí v úrovni jeskyně. Nikdy se úroveň hladin nevyrovnala se dnem údolí. Nejnižší přirozená úroveň hladiny byla zaznamenána 16. 2. 2017 a to -547 cm pod dlouhodobě osazeným pevným bodem určujícím nulovou hladinu. Při tomto stavu byl rozdíl dna údolí a nejnižší změřené úrovně vodní hladiny v jeskyni zhruba -21,5 metrů. Při čerpací zkoušce v roce 2019 byla hladina snížena o 15,3 metrů oproti hladině před zahájením čerpání. Celkově bylo z jeskyně odčerpáno 150,3 tisíc m3 vody. Vývěr krasových vod je v okolí bývalého penzionu Vinoř. V tomto prostoru vyvěrá v závislosti na roční době 30-40 litrů za sekundu na toku Albeřického potoka.

Z hlediska klimatických poměrů lze Albeřickou jeskyni od vchodu k Mramorové propasti označit jako dynamickou s klasickou letní a zimní cirkulací v opačných směrech. V zimních měsících dochází k silnému zalednění v těchto prostorách. Led přetrvává často až do začátku května. Zadní část jeskyně k Mramorovému jezírku je statická a teplota se pohybuje v rozmezí 5,2 až 7,8 °C. V Albeřické jeskyni se vyskytuje celkem 12 druhů netopýrů. Nejpočetnější je netopýr velký a vrápenec malý. Na jeskyni měla velký vliv lomová činnost v druhé polovině 19. století a první polovině 20. století, kdy došlo zřejmě k odtěžení velké část jeskynního systému.

Průzkum Albeřické jeskyně v posledních letech probíhá v rámci projektu Správy KRNAP: Inventarizace a dokumentace krasových jevů v regionu Krkonoš spolufinancovaného Evropskou uniíz Operačního programu Životní prostředí (číslo projektu CZ.05.4.27/0.0/0.0/15_009/0004533). Projekt je rozdělen na čtyři základní okruhy. V prvním je nutné v terénu zrevidovat, jaké krasové jevy, především jeskyně, v Krkonoších máme, a oprášit výsledky starých průzkumů. V druhé časti se musí všechny lokality doplnit o velmi podrobnou dokumentaci, ve většině případů je třeba zhotovit nové mapy. Součástí těchto praktických prací je i čerpací zkouška v podzemních jezerech Albeřické jeskyně a průzkumné sondy hloubené do jeskynních sedimentů. Třetí okruh bádání je asi nejnáročnější. Týká se geologie vybraných jeskyní a výzkumu krápníkové výzdoby a jeskynních sedimentů v nich. Tato část výzkumu by měla odpovědět na otázku, proč jsou jeskyně v těch místech, kde jsou, a na jakých geologických strukturách vznikají. Čtvrtou částí projektu je 3D model Albeřické jeskyně a popularizace výsledků formou článků včetně knihy. Hlavním řešitelem celého pětiletého projektu je Česká speleologická společnost ZO 5-02 Albeřice a podílí se na něm několik specializovaných institucí, firem a jednotlivců.

Správa Krkonošského národního parku | Správa KRNAP

Inventarizace krasových jevů v regionu Krkonoš | Správa Krkonošského národního parku (krnap.cz)

Radko Tásler, ZO 5-02, Speleo Albeřice





 [ zpět ]  [ domů ] © webmaster  05.08.2021