logo

 Česká speleologická společnost


  základní organizace 5-02 Albeřice

 O NÁS
   ÚVOD
   KONTAKTY
   PROFESIONÁLNÍ ČINNOST
   POVZBUZENÍ OD DĚDEČKA
   LEDOVÉ ŠÍLENSTVÍ
   UŽITEČNĚ STRÁVENÁ SOBOTA
   SVÍTÍCÍ KRÁPNÍKY
   OWENSKÁ ZÁHADA

 OBŘÍ DŮL-GEOLOGICKÁ
 EXPOZICE KOVÁRNA

   TURISTICKÝ PROVOZ
   ZÁKLADNÍ INFORMACE
   ZAHÁJENÍ PROJEKTU
   FILMY

 ALBEŘICKÁ JESKYNĚ
   FILMY

 CELNÍ JESKYNĚ
   ZÁKLADNÍ INFORMACE

 MEDVĚDÍ JESKYNĚ
   ZÁKLADNÍ INFORMACE

 PUBLIKAČNÍ ČINNOST
   SEZNAM PUBLIKACÍ
   ODBORNÉ ČLÁNKY











































  PÁR INFORMACÍ O SPOLKU

Základní organizace ZO 5-02 Albeřice je pobočný spolek České speleologické společnosti s právní subjektivitou. Naší „domovskou“ oblastí jsou východní Krkonoše, kde se od roku 1973, kdy náš spolek neoficielně vznikl, zabýváme průzkumem, výzkumem a objevováním jeskyní a historických důlních děl.

Podzemní prostory mapujeme, fotografujeme a provádíme v nich odborný výzkum. V jeskyních to je především výzkum, který objasňuje jejich vznik, geologické struktury, jak v nich cirkuluje voda, proudí vzduch, vznikají krápníky, jak jsou staré a kolik, kde a kdy zimuje netopýrů. V důlních dílech se zaměřujeme hlavně na geologii, mineralogii a způsob staré těžby. Dokumentujeme i relikty důlní techniky, výstroje, nářadí i pozůstatky projevů dolování na povrchu. Snažíme se proniknout i do historie dolování v Krkonoších. Naší vlajkovou lodí na poli bádání v důlních dílech je podzemí Sněžky, kde jsme zachránili a zpřístupnili historické důlní dílo Kovárna.

Zakladatelé „Albeřické skupiny“ v Albeřické jeskyni. Zleva: Vladimír Hladký, Stanislav Rob,
Miroslav Rolc, Jan Náprstek. Radko Tásler za fotoaparátem - kliknutím zvětšíte.

Činnost financujeme především z vlastní hospodářské činnosti. Svých zkušeností s podzemím využíváme při průzkumu a opravách starých podzemních objektů, důlních děl a velkoprůměrových kanalizačních stok. Zisk z této činnosti používáme na výše zmíněný průzkum a výzkum, vydávání publikací a pořádání výstav a přednášek. Občas se podaří získat i dotaci z krajských fondů či fondů EU. Ojediněle se najde i vzácný sponzor.

Naše historie začala na podzim roku 1973, kdy pětice gymnazistů Vladimír Hladký, Jan Náprstek, Stanislav Rob, Miroslav Rolc a Radko Tásler stoupala čerstvě napadaným sněhem na chalupu na Horních Lysečinách s cílem posvětit založení „albeřické speleologické skupiny“. Den předtím jsme byli v Albeřické jeskyni, trochu zkoumali a fotili a rozhodli se, že má smysl v tom pokračovat. Naprosto nám však scházely zkušenosti, jak praktické, tak teoretické. Ty praktické jsme získávali při prolézání albeřických jeskyní velice rychle metodou pokus – omyl, ty teoretické (tedy především jak jeskyně dokumentovat) nám postupně vštěpovali již zesnulí jeskyňáři z Bozkova Jiří Hýsek a Josef Řehák.

Stanislav Rob v plné „speleologické“ zbroji na začátku průzkumu Albeřické
jeskyně v roce 1973 - kliknutím zvětšíte. Radko Tásler v plné „speleologické“ zbroji na začátku průzkumu Albeřické
jeskyně v roce 1973 - kliknutím zvětšíte.

Úspěch se dostavil téměř okamžitě a podařilo se nám objevit nové prostory v Albeřické jeskyni. Nebylo to vůbec jednoduché, protože okénkem do nových prostor se podařilo prolézt jenom Radkovi a Pavlovi Táslerovi. Standa ne a ne se protáhnout a tak ho napadlo dno úžiny propilovat rašplí. Byl to trochu bláznivý nápad, ale povedlo se a mapování objevených chodbiček s krápníky bylo dobrou školou.

Podzemní fotografování jsme si trochu osvojili při objevování Krakonošovy jeskyně v létě 1974. Nikdo z odborníků nevěřil, že je v Albeřicích možné objevit 150 m dlouhou, bezmála 40 metrů hlubokou jeskyni a kvalitní fotografie byly jednou z podmínek k publikování objevu.

Následovaly průzkumy a objevy dalších jeskyní ve východních Krkonoších. Namlsali jsme se a „rodné“ hory nám začaly být malé. Pavel Tásler vyrobil první šplhadla na lana. Sice je nikdy neviděl, ale slyšel o tom, jak asi fungují. Vyrazili jsme tedy slézat propasti na jižní Slovensko a šplhadla dokonce fungovala tak, jak měla. Přežili jsme. Naše průzkumné cesty pak vedly do Rakouska, Polska, Maďarska, Rumunska, Francie, Itálie a především do Julských Alp ve Slovinsku, kde počet výprav dosáhl několika desítek. Bádali jsme jeskyně na Tasmánii, v Austrálii, ve Venezuele a největšího úspěchu dosáhli na Novém Zélandu objevem jeskyně Achernar a Bohemia. Ale to už je úplně jiná historie a naše stránky budeme o tyto akce postupně doplňovat.

První překonávání vstupního jezera v Komoře Albeřické jeskyně v roce 1973. - kliknutím zvětšíte.

V roce 1985 se podařilo objevit nové prostory s krápníkovou výzdobou a jeskynními perlami v jeskyni Trucovna, což není v Krkonoších běžné. Bohužel to byl poslední velký objev v Krkonoších. Až roku 2019 se v rámci projektu Správy Krkonošského národního parku „Inventarizace a dokumentace krasu v regionu Krkonoš“ (jehož jsme hlavní řešitel) podařilo vyčerpat podzemní jezera v Albeřické jeskyni a objevit a prozkoumat okolo 340 m nových prostor. To je dosud největší objev v Krkonoších všech dob.

Podstatnou část výsledků naší činnosti publikujeme především v tisku, ale budeme se snažit postupně seriózním způsobem prezentovat naši práci i na těchto stránkách. Vše, co se zde dočtete, je podloženo výzkumem naším nebo kolegů z jiných jeskyňářských skupin, či institucí.


[ zpět ]  [ domů ] © webmaster 27.9.2020