logo

 Česká speleologická společnost


  základní organizace 5-02 Albeřice

 O NÁS
   ÚVOD
   KONTAKTY
   PROFESIONÁLNÍ ČINNOST
   POVZBUZENÍ OD DĚDEČKA
   LEDOVÉ ŠÍLENSTVÍ
   UŽITEČNĚ STRÁVENÁ SOBOTA
   SVÍTÍCÍ KRÁPNÍKY
   OWENSKÁ ZÁHADA

 OBŘÍ DŮL-GEOLOGICKÁ
 EXPOZICE KOVÁRNA

   TURISTICKÝ PROVOZ
   ZÁKLADNÍ INFORMACE
   ZAHÁJENÍ PROJEKTU
   FILMY
   ODBORNÉ ČLÁNKY

 ALBEŘICKÁ JESKYNĚ
   FILMY

 CELNÍ JESKYNĚ
   ZÁKLADNÍ INFORMACE

 MEDVĚDÍ JESKYNĚ
   ZÁKLADNÍ INFORMACE

 HISTORICKÉ FOTOGRAFIE
   SPELEOSETKÁNÍ 1986

 PUBLIKAČNÍ ČINNOST
   SEZNAM PUBLIKACÍ
   ODBORNÉ ČLÁNKY








































  PÁR INFORMACÍ O SPOLKU

Základní organizace ZO 5-02 Albeřice je pobočný spolek České speleologické společnosti s právní subjektivitou. Naší „domovskou“ oblastí jsou východní Krkonoše, kde se od roku 1973, kdy náš spolek neoficielně vznikl, zabýváme průzkumem, výzkumem a objevováním jeskyní a historických důlních děl.

Podzemní prostory mapujeme, fotografujeme a provádíme v nich odborný výzkum. V jeskyních to je především výzkum, který objasňuje jejich vznik, geologické struktury, jak v nich cirkuluje voda, proudí vzduch, vznikají krápníky, jak jsou staré a kolik, kde a kdy zimuje netopýrů. V důlních dílech se zaměřujeme hlavně na geologii, mineralogii a způsob staré těžby. Dokumentujeme i relikty důlní techniky, výstroje, nářadí i pozůstatky projevů dolování na povrchu. Snažíme se proniknout i do historie dolování v Krkonoších. Naší vlajkovou lodí na poli bádání v důlních dílech je podzemí Sněžky, kde jsme zachránili a zpřístupnili historické důlní dílo Kovárna.

Zakladatelé „Albeřické skupiny“ v Albeřické jeskyni. Zleva: Vladimír Hladký, Stanislav Rob,
Miroslav Rolc, Jan Náprstek. Radko Tásler za fotoaparátem - kliknutím zvětšíte.

Činnost financujeme především z vlastní hospodářské činnosti. Svých zkušeností s podzemím využíváme při průzkumu a opravách starých podzemních objektů, důlních děl a velkoprůměrových kanalizačních stok. Zisk z této činnosti používáme na výše zmíněný průzkum a výzkum, vydávání publikací a pořádání výstav a přednášek. Občas se podaří získat i dotaci z krajských fondů či fondů EU. Ojediněle se najde i vzácný sponzor.

Naše historie začala na podzim roku 1973, kdy pětice gymnazistů Vladimír Hladký, Jan Náprstek, Stanislav Rob, Miroslav Rolc a Radko Tásler stoupala čerstvě napadaným sněhem na chalupu na Horních Lysečinách s cílem posvětit založení „albeřické speleologické skupiny“. Den předtím jsme byli v Albeřické jeskyni, trochu zkoumali a fotili a rozhodli se, že má smysl v tom pokračovat. Naprosto nám však scházely zkušenosti, jak praktické, tak teoretické. Ty praktické jsme získávali při prolézání albeřických jeskyní velice rychle metodou pokus – omyl, ty teoretické (tedy především jak jeskyně dokumentovat) nám postupně vštěpovali již zesnulí jeskyňáři z Bozkova Jiří Hýsek a Josef Řehák.

Stanislav Rob v plné „speleologické“ zbroji na začátku průzkumu Albeřické
jeskyně v roce 1973 - kliknutím zvětšíte. Radko Tásler v plné „speleologické“ zbroji na začátku průzkumu Albeřické
jeskyně v roce 1973 - kliknutím zvětšíte.

Úspěch se dostavil téměř okamžitě a podařilo se nám objevit nové prostory v Albeřické jeskyni. Nebylo to vůbec jednoduché, protože okénkem do nových prostor se podařilo prolézt jenom Radkovi a Pavlovi Táslerovi. Standa ne a ne se protáhnout a tak ho napadlo dno úžiny propilovat rašplí. Byl to trochu bláznivý nápad, ale povedlo se a mapování objevených chodbiček s krápníky bylo dobrou školou.

Podzemní fotografování jsme si trochu osvojili při objevování Krakonošovy jeskyně v létě 1974. Nikdo z odborníků nevěřil, že je v Albeřicích možné objevit 150 m dlouhou, bezmála 40 metrů hlubokou jeskyni a kvalitní fotografie byly jednou z podmínek k publikování objevu.

Následovaly průzkumy a objevy dalších jeskyní ve východních Krkonoších. Namlsali jsme se a „rodné“ hory nám začaly být malé. Pavel Tásler vyrobil první šplhadla na lana. Sice je nikdy neviděl, ale slyšel o tom, jak asi fungují. Vyrazili jsme tedy slézat propasti na jižní Slovensko a šplhadla dokonce fungovala tak, jak měla. Přežili jsme. Naše průzkumné cesty pak vedly do Rakouska, Polska, Maďarska, Rumunska, Francie, Itálie a především do Julských Alp ve Slovinsku, kde počet výprav dosáhl několika desítek. Bádali jsme jeskyně na Tasmánii, v Austrálii, ve Venezuele a největšího úspěchu dosáhli na Novém Zélandu objevem jeskyně Achernar a Bohemia. Ale to už je úplně jiná historie a naše stránky budeme o tyto akce postupně doplňovat.

První překonávání vstupního jezera v Komoře Albeřické jeskyně v roce 1973. - kliknutím zvětšíte.

V roce 1985 se podařilo objevit nové prostory s krápníkovou výzdobou a jeskynními perlami v jeskyni Trucovna, což není v Krkonoších běžné. Bohužel to byl poslední velký objev v Krkonoších. Až roku 2019 se v rámci projektu Správy Krkonošského národního parku „Inventarizace a dokumentace krasu v regionu Krkonoš“ (jehož jsme hlavní řešitel) podařilo vyčerpat podzemní jezera v Albeřické jeskyni a objevit a prozkoumat okolo 340 m nových prostor. To je dosud největší objev v Krkonoších všech dob.

Podstatnou část výsledků naší činnosti publikujeme především v tisku, ale budeme se snažit postupně seriózním způsobem prezentovat naši práci i na těchto stránkách. Vše, co se zde dočtete, je podloženo výzkumem naším nebo kolegů z jiných jeskyňářských skupin, či institucí.


[ zpět ]  [ domů ] © webmaster 8.11.2020