Po přípravných pracích, zřízení staveniště a povrchovém hloubení štoly plynule pokračovaly práce na obnovení zavalené štoly ražením, v hornickém žargonu zmáháním.

Dědičná štola Prokop byla vybudována v letech 1837 až 1844 a sloužila k odvodňování celého dolu Kovárna i k transportu rubaniny a rud. Štola byla v provozu až do ukončení těžby a činnosti v huti v Bukovém údolí v roce1876. Štola pak byla obnovena v letech 1952 až 1953 za účelem geologického průzkumu (podrobnosti viz Základní údaje . . - udělej odkaz). Po vyzmáhání části štoly vedené ve zvětralinách, se pracovalo se na dvou místech. Jednak se přibírala původní stará štola směrem do vlastního ložiska pod Kovárnu, aby zde projely důlní vozy, a za druhé se budovalo skladiště trhavin pro celý komplex důlních děl v masivu Sněžky. Hlavní tah štoly Prokop skončil čelbou ve vzdálenosti 377 m od současného ústí, z čehož 95 m bylo raženo ve zvětralinách a sutích. S odbočkami a překopy štola dosáhla délky 649 m. Po ukončení geologických prací byla štola v délce zhruba 100 m pomocí trhavin zavalena. V důlním díle byla ponechaná část techniky.

Zmáhací práce v rámci tohoto projektu "Geologická expozice Kovárna" probíhaly především v roce 2021. Razilo se metodou jehlování, pažilo se traverzami HEA a strop se zajištoval ocelovými pažnicemi Union. Práce stěžovaly velmi složité geologické podmínky. Štola byla v délce okolo 100 m ražena ve svahových periglaciálních sutích, které obsahují silně nevytřídění různorodý materiál od jílové frakce až po tunové bloky hornin.

Další komplikací bylo odčerpávání srážkové vody, která sem přitékala z důlních děl, ale i po styku skalního masivu se svahovými sutěmi. Především po silných deštích byl přítok vody enormní. Zmáhání probíhalo především ručně jen za pomocí nástrojů a nářadí na stlačený vzduch. Ručně a částečně strojově za pomocí malého rypadla a důlního nakladače pak pracovníci stavební firmy vyklízeli bahno, balvany a starou dřevěnou ztrouchnivělou výstroj dolu. Současně byl rekonstruován svršek důlních kolejnic za účelem lehčí dopravy stavebního materiálu v důlních vozících i jako ukázky původní důlní. S tím, jak postupovaly zmáhací a vyklízecí práce, postupovala i geologická dokumentace, která bude využita v blízkém budoucnu pro publikaci, tyto webové stránky i ve výkladu při prohlídce důlních děl.

Kliknutím na obrázek tento zvětšíte a kliknutím na pravou nebo levou stranu zvětšeného obrázku můžete galerií procházet.

Radko Tásler, ZO 5-02, Speleo Albeřice