Kdy byla objevena Medvědí jeskyně ve Svobodě nad Úpou v Krkonoších se už asi nedozvíme, ale určitě ji znali dělníci v lomu v druhé polovině 19. století. Je to malá pouze několik metrů dlouhá jeskyně, která byla z velké části odlámána.

Jeskyně vznikla v krystalických vápenatých dolomitech, což je odrůda vápence usazovaného na dně moří, který byl při horotvorných metamorfních pochodech vystaven vysokému tlaku a teplotě a překrystaloval. Jeskyni vytvořila voda tlačící se po puklinách z velké hloubky směrem vzhůru v době před více než milionem let, kdy Krkonoše existovaly pouze jako malé kopečky s líně tekoucí pra-Úpou. Při dalších horotvorných pochodech se Krkonoše vůči okolní krajně zvedly a Úpa zahloubila údolí do dnešní podoby. Jeskyně se tak ocitla na suchu vysoko nad údolím. Srážková voda do ní pronikající po puklinách tentokrát z vrchu přinášela drobné kamínky a jíl, který se v jeskyni usazoval. Zároveň se tvořily krápníky a na podlaze sintrové desky se stalagmity. Tvorba krápníků byla několikrát přerušena v dobách ledových, kdy jeskyně částečně promrzla a krápníky opadaly. Proto jich dnes v jeskynních sedimentech nacházíme ulámaných a pohřbených stovky. Po oteplení však začaly krápníky opět růst. To se několikrát opakovalo.

Jeskyni proslavily na konci 19. století nálezy kostí. Údajně též nález ohniště, jehlic a kamenných nádobek. Bohužel nález neviděl nikdy žádný odborník a písemné zprávy jsou jenom novinové články přikreslené fantazií autorů. Kam nalezené předměty zmizely, se nepodařilo vypátrat. Jeskyňáři ve výkopu při novodobém průzkumu nalezli stovky drobných kostiček netopýrů, hlodavců, malých hmyzožravců a zbytky kostry jezevce. Z medvěda hnědého zbyly jen zuby, drápy a kůstka z prstu. Po údajném jeskynním medvědu se nenašlo nic a ani žádný archeologický nález se bohužel nepotvrdil. Za jehlice a kosti z ryb mohly být tenkrát považovány tenké kůstky z křídel netopýrů a za nádobky lasturnatě se odlupující kusy zvětralých stalagmitů. Černé vrstvičky v krápnících nejsou saze z ohniště, ale minerál hydroxylapatit vytvořený reakcí kalcitu s guánem netopýrů.

Průzkum provádí Česká speleologická společnost, spolek Albeřice, od roku 1982. V letech 2018 až 2020 byl výzkum prováděn v rámci projektu Správy Krkonošského národního parku "Inventarizace a dokumentace krasových jevů v regionu Krkonoš" spolufinancovaného Evropskou unií z Operačního programu Ministerstva životního prostředí České republiky.

Více o Medvědí jeskyni se můžete dozvědět i v odborných článcích ve formátu pdf:
Hydroxylapatit z Medvědí jeskyně u Horního Maršova v Krkonoších (Česká republika) (velikost 2,05 MB)
Medvědí jeskyně ve východních Krkonoších (Česká republika), předběžná zpráva (velikost 1,7 MB)

Radko Tásler, ZO 5-02, Speleo Albeřice