logo

 Česká speleologická společnost


  základní organizace 5-02 Albeřice

 O NÁS
   ÚVOD
   KONTAKTY
   PROFESIONÁLNÍ ČINNOST
   POVZBUZENÍ OD DĚDEČKA
   LEDOVÉ ŠÍLENSTVÍ
   UŽITEČNĚ STRÁVENÁ SOBOTA
   SVÍTÍCÍ KRÁPNÍKY
   OWENSKÁ ZÁHADA

 OBŘÍ DŮL - KOVÁRNA
   TURISTICKÝ PROVOZ
   ZÁKLADNÍ INFORMACE

 ALBEŘICKÁ JESKYNĚ
   FILM

 MEDVĚDÍ JESKYNĚ
   ZÁKLADNÍ INFORMACE

 PUBLIKAČNÍ ČINNOST
   SEZNAM PUBLIKACÍ
   ODBORNÉ ČLÁNKY



































  MEDVĚDÍ JESKYNĚ VE SVOBODĚ NAD ÚPOU

Průřez Medvědí jeskyní, jak mohla vypadat před odlámáním - kliknutím zvětšíte

Kdy byla objevena Medvědí jeskyně ve Svobodě nad Úpou v Krkonoších se už asi nedozvíme, ale určitě ji znali dělníci v lomu v druhé polovině 19. století. Je to malá pouze několik metrů dlouhá jeskyně, která byla z velké části odlámána.

Jeskyně vznikla v krystalických vápenatých dolomitech, což je odrůda vápence usazovaného na dně moří, který byl při horotvorných metamorfních pochodech vystaven vysokému tlaku a teplotě a překrystaloval. Jeskyni vytvořila voda tlačící se po puklinách z velké hloubky směrem vzhůru v době před více než milionem let, kdy Krkonoše existovaly pouze jako malé kopečky s líně tekoucí pra-Úpou. Při dalších horotvorných pochodech se Krkonoše vůči okolní krajně zvedly a Úpa zahloubila údolí do dnešní podoby. Jeskyně se tak ocitla na suchu vysoko nad údolím. Srážková voda do ní pronikající po puklinách tentokrát z vrchu přinášela drobné kamínky a jíl, který se v jeskyni usazoval. Zároveň se tvořily krápníky a na podlaze sintrové desky se stalagmity. Tvorba krápníků byla několikrát přerušena v dobách ledových, kdy jeskyně částečně promrzla a krápníky opadaly. Proto jich dnes v jeskynních sedimentech nacházíme ulámaných a pohřbených stovky. Po oteplení však začaly krápníky opět růst. To se několikrát opakovalo.

Interiér Medvědí jeskyně je značně poničený od novodobého rozdělávání ohně - kliknutím zvětšíte

Jeskyni proslavily na konci 19. století nálezy kostí. Údajně též nález ohniště, jehlic a kamenných nádobek. Bohužel nález neviděl nikdy žádný odborník a písemné zprávy jsou jenom novinové články přikreslené fantazií autorů. Kam nalezené předměty zmizely, se nepodařilo vypátrat. Jeskyňáři ve výkopu při novodobém průzkumu nalezli stovky drobných kostiček netopýrů, hlodavců, malých hmyzožravců a zbytky kostry jezevce. Z medvěda hnědého zbyly jen zuby, drápy a kůstka z prstu. Po údajném jeskynním medvědu se nenašlo nic a ani žádný archeologický nález se bohužel nepotvrdil. Za jehlice a kosti z ryb mohly být tenkrát považovány tenké kůstky z křídel netopýrů a za nádobky lasturnatě se odlupující kusy zvětralých stalagmitů. Černé vrstvičky v krápnících nejsou saze z ohniště, ale minerál hydroxylapatit vytvořený reakcí kalcitu s guánem netopýrů.

Průzkum provádí Česká speleologická společnost, spolek Albeřice, od roku 1982. V letech 2018 až 2020 byl výzkum prováděn v rámci projektu Správy Krkonošského národního parku "Inventarizace a dokumentace krasových jevů v regionu Krkonoš" spolufinancovaného Evropskou unií z Operačního programu Ministerstva životního prostředí České republiky.

Více o Medvědí jeskyni se můžete dozvědět i v odborných článcích:
Hydroxylapatit z Medvědí jeskyně u Horního Maršova v Krkonoších (Česká republika) (velikost 2,05 MB)
Medvědí jeskyně ve východních Krkonoších (Česká republika), předběžná zpráva (velikost 1,7 MB)

Radko Tásler, ZO 5-02, Speleo Albeřice





 [ zpět ]  [ domů ] © webmaster  18.5.2020